Příklad krátkých dialogů

Je to chápáno jako dialog do a forma vyjádření brainstormingu prostřednictvím komunikace, která probíhá mezi dvěma nebo více lidmi v konkrétních kontextech. V článku se zaměříme na aspekt písemného projevu, je však nutné zdůraznit, že to lze podat i ústně.

Je také nutné zdůraznit, že existuje kombinace mezi písemným a ústním dialogem; přesněji řečeno, mezi provedením dialogů, které jsou napsány v dramatickém díle, a interpretací samotných aktérů podle toho, co je uvedeno v textu.

Existují i ​​jiné mechanismy, v nichž jsou přítomny dialogy, jako příklad toho máme televizi a kino. Na druhou stranu máme rozhovory, které zpočátku využívají k získávání informací řadu otázek a odpovědi mezi partnery a novějšími mohou být vyjádřeny písemně nebo ve formátech jako Zvuk.

V literatuře a jiných formách vyjádření narativu nebo literární fikce se dialogy, které podporují samotný příběh a postavy, nacházejí opakovaně.

V písemném projevu je hlavním pravidlem to, že jsou reprezentovány pomocí skriptu, který jde na začátek každé účasti postav. Když jeden z nich ukončí svoji účast, udělá se to, že se dá bod a část, které, pokud je to tak, poskytnou vstup do účasti druhého partnera.

Části dialogu

Nejprve je třeba zdůraznit, že dialog představuje a původní záměr něco sdělit postavou, kdo lze omezit na pozdrav nebo probuzení od jedné osoby k druhé za účelem zahájení konverzace.

V případě literatury se stane, že to bude nutné, než začne dialog, a Malý úvod týkající se tématu, které bude probíráno v následujícím textu rozvoj dialogu abychom pochopili, o čem se mluví. Něco, co se běžně nestává v dialozích, které se často vedou v každodenních vztazích.

Poté, co bude definováno téma, které vedlo k dialogu, je nutné, aby: dialog se zavře, proto jej běžně používá ten, kdo na rozloučenou píše literární text.

Příklady krátkých dialogů:

1. „Muž se zkrouceným rtem,“ Arthur Conan Doyle.

 „Promiň, že jdu tak pozdě,“ začal; a pak najednou ztratila nad sebou kontrolu, vrhla se k mé ženě, objala ji kolem krku a rozplakala se jí na rameni. Ach, mám takový velký problém! -vzlyk-. Potřebuji někoho, kdo mi tak strašně pomůže!

„Ale je to Kate Whitneyová!“ Řekla moje žena a zvedla závoj. Děsila jsi mě, Kate! Když jsi přišel, neměl jsem tušení, kdo jsi.

„Nevěděl jsem, co mám dělat, a tak jsem za tebou přišel.“ Jako obvykle. Lidé v nouzi se hrnuli k mé ženě jako ptáci ve světle majáku.

„Byl jsi velmi laskavý, že jsi přišel.“ Nyní si dejte víno a vodu, sedněte si a řekněte nám všechno. Nebo chcete, abych poslal Jamese do postele?

„Ach ne, ne.“ Potřebuji také radu a pomoc lékaře. Je o Isovi. Nebyl doma dva dny. Tak se o něj bojím!

2. Dialog mezi lidmi

 Juan: Čí je to deštník?

Ana: Nevím, není to moje.

Juan: Zapomněl někdo na chodbě deštník?

Alberto: Já ne.

Diana: Já ne.

Juan: Takže kdo ho opustil?

Ana: Margarita tu byla dříve. Pravděpodobně je její.

Juan: Zavolám jí, abych jí oznámil, že je tady.

3. Dialog mezi cizími lidmi

 - Promiňte.

- Ano, řekni mi.

- Neviděl jsi tady černého psa?

- Dnes ráno prošlo několik psů.

- Hledám ten, který má modrý límec.

- Jo, bylo to ve směru do parku, jen před chvílí.

- Mockrát vám děkuji.

- Sbohem.

4. Fragmenty „Rebatibles“ Normana Briskiho

HUMBERTO: Vy... Máte co dělat?

ARÓN: Jak?

HUMBERTO: Myslím... má to s tím hodně společného?

ARON: Ne... ne, jen půl hodiny. Čekáte, až to dokončím?

HUMBERTO: Ano ...

ARON: Je to tak, že zítra musím dodat rovnováhu... nejlepší bude, že přijdu dříve a skončím... pokud skončím... Jste najatý společností nebo budovou?

HUMBERTO: Společnost.

ARON: (zpívá jingle společnosti) Sugarpoint, Sugarpoint. Všichni jsme ze společnosti Sugarpoint... Jsme ze stejné společnosti ...

HUMBERTO: Ano.

ARON: Máte někoho, kdo vám dá daň?

HUMBERTO: Ne.

ARON: Jestli chceš, můžu. První rok zdarma.

HUMBERTO: Děkuji.

ARON: Vyprší za devět dní. Ženatý nebo svobodný?

HUMBERTO: Single.

ARON: Jsem ženatý se svou matkou. Uvidíme se zítra, Humberto!

HUMBERTO: Uvidíme se zítra!... Arón.

5. Každodenní dialog

- Dobrý den.

- Dobrý den. Jak vám mohu pomoci?

- Potřebuji dvě kila chleba, prosím.

- Dvě kila chleba. Jsou zde. Něco dalšího?

- Nic víc. Kolik ti dlužím?

- Třicet pesos.

- Tady to máte.

- Děkuju. Dobré odpoledne.

- Dobré odpoledne.

6. Doña Francisquita, lyrická komedie o třech dějstvích. Text Federica Romera a Guillerma Fernándeze Shawa

Fernando: Slečno ...

Francisquita: Pán ...

Fernando: Nechte ho zastavit, omluvte mě.

Matka Francisquita: Co je, Francisco?

Francisquita: Nic, matko. Kapesník, který mi dáš. Počkej, nevím, jestli je moje.

Fernando: To je vaše, potvrzuji.

Francisquita: Je to trochu nešité?

Fernando: Opravdu.

Francisquita: Je to náhodou z krajky?

Fernando: Ano, věřím vám.

Francisquita: Je moje.

Fernando: A efe.

Francisquita: Francisca znamená.

Fernando: Je to velmi krásné!

Francisquita: Ačkoli se značky shodují s mým vyšívaným kapesníkem, pokud se ho nějaká dáma zeptá, jestli ano našli jste, řekněte jí, že zde žije vdova po Coronadu a že její dcera to má pro svého majitele hlídat.

Fernando: Ztraťte se, paní, dávejte si pozor.

Francisquita: Sbohem!

Fernando: Ahoj!