10 příkladů básní v doslovném smyslu

The doslovné básně jsou poetické texty, jejichž slova mají a lineární smysl a explicitní, to znamená, že odkazují na to, co jmenují. Například: Na zahradě mi vyrostla růže. (je to verš, který doslova znamená, že květina vyrostla)

Výroky v doslovném smyslu musí být vykládány podle slovníkové definice slov a liší se od těch v přenesený smysl, protože v tom druhém se jazyk používá s metaforickým významem, tedy odlišným od běžného.

The básně lze napsat ve verších nebo v próze a obvykle vyjadřují pocity, emoce, úvahy nebo myšlenky. Většina těchto skladeb musí být interpretována obrazně, protože zahrnují rétorické figury, tedy literární prostředky upravující význam slov.

Existují však poetické skladby nebo jejich části, které jsou interpretovány doslovně. Těmto básním je snazší porozumět, protože obsah je vyjádřen přímým způsobem.

Příklady básní v doslovném smyslu

1. "XLII", od Antonia Machada

Říkáte, že nic není ztraceno?
Pokud tento skleněný pohár
zlomí se to na mě, nikdy na to
Budu pít, nikdy více.

1. "Zimní píseň", od Juan Ramón Jiménez

Oni zpívají. Oni zpívají.
Kde ptáci zpívají, že zpívají?
Pršelo. ještě větve
jsou bez nových listů. Oni zpívají. Oni zpívají
ptactvo. Kde ptáci zpívají a zpívají?
Nemám ptáky v klecích.
Žádné děti je neprodávají. Oni zpívají.
Údolí je velmi daleko. Žádný…
Nevím, kde zpívají
ptáci — zpívají, zpívají —
ptáci, kteří zpívají.

1. "Ach jo" od Charlese Bukowského

Jsou horší věci než
být sám
ale často to trvá desítky let
uvědomit si to
a častěji
když se to stane
Je příliš pozdě
a není nic horšího
že
příliš pozdě

1. Výňatek z „Bronzového jezdce“ od Alexandra Puškina

Takže, když se Eugenio vrátil domů
poté, co si svlékl kabát, šel spát,
ale trvalo dlouho, než jsem usnul,
otřesený několika odrazy.
Co jsem si myslel? ve kterém byl chudý,
že musím pracovat, pokud chci
dosáhnout čestné nezávislosti;
v tom, že mu Bůh nemohl dát
více talentu a peněz — že jsou líní
kteří jsou šťastní bez jakéhokoli talentu
a jejichž život je pro ně snadný –
že už je ve službě dva roky...
Také si myslí, že se počasí nezlepší,
že řeka stoupá, že mosty
budou je řezat a to za pár dní
nebude moci vidět Parashu…

1. Fragment "Štěstí života na venkově", Francisco Agustín de Cisneros

Jiné, když pozastavíte
Vaše pozornost na vroubkovaném okraji
Z jemného proudu
To sestupuje, aby zalévalo rokli,
Tvořící ostrůvek tady, stojaté vody tam,
A mytí v jeho křišťálově čistých vodách
Mech, tráva a čínské droby.
Další potěšení mu způsobuje velmi odlišné
Kultivovaný sad, ve kterém se jim daří
jemná růže a hyacint,
a jasmíny mezi murtas rostou,
mísí se se šalvějemi a zedníky,
bílé lilie, karafiáty karafiáty.

1. "Aspoň" od Raymonda Carvera

Chci zase vstávat brzy,
před východem slunce. Dokonce i před ptáky.
Chci si hodit studenou vodu na obličej
a sedni si k mému stolu
když se obloha začne rozsvěcet a objeví se
kouř v komínech
ze sousedních domů.
Chci nejen vidět, jak se vlny lámou mezi kameny
slyšet je jako v noci, když spím.
Chci znovu vidět lodě
kteří pocházejí odkudkoli na světě
a překročit úžinu,
špinavé staré nákladní lodě, které se sotva pohybují,
a nové nákladní lodě
maloval všechny barvy pod sluncem
tak rychle, že se prosekají vodou, která jim stojí v cestě.
Nechci je ztratit z dohledu
ani malá loď, která postupuje
mezi nimi
nebo pilotní stanoviště vedle majáku.
Chci vidět, jak odvedou muže z lodi
a dostat další na palubu.
Chci strávit den prohlížením těchto věcí
a vyvodit vlastní závěry.
Nesnáším, když působím sobecky – mám jich hodně
důvody k vděčnosti -
ale chci ještě jednou vstát brzy, alespoň.
Přistupte k mému webu s kávou a čekejte.
Jen čekám, co se stane.

1. „Tady“, od Octavia Paze

Moje kroky na této ulici
rezonovat
na jiné ulici
Kde
Slyším své kroky
projít touto ulicí
Kde
Skutečná je pouze mlha.

1. "Papírová loď", Amado Nervo

S půlkou novin
Udělal jsem papírový člun
ve fontáně mého domu
Přinutil jsem ho velmi dobře navigovat.

Moje sestra se svým fanouškem
foukej a foukej na to.
Dobrý výlet, velmi dobrý výlet,
papírová lodička!

1. "XVIII", od Joaquina Maria Bartrina

Tuhle minci a ten meč, myslím
že jsou nejpozoruhodnější z muzea;
obě starožitnosti
jsou to pozůstatky barbarských věků.
Jeho původ již katalog objasňuje:
škoda říci také nemůže
který ze dvou dalších zločinů způsobí,
meč nebo mince.

1. Fragment „La barraca“, anonymní

Mám to pod fíkovníkem,
vedle cieca a Meany,
ptáci mu ve dne zpívají
a v noci žáby;
Je to v pohodě, když je horko
a v zimě je to přikrývka;
a ani králův palác
má větší cenu než můj barák.*

*Je přepsán tak, jak je uveden v originále. Celá báseň se dá vyložit doslovně, kromě věty „a v zimě je deka“, protože jde o metaforu, která odkazuje k tomu, že v domě je v zimě teplo.

Může vám sloužit: