Definice Thematic Vocal

Konjugace sloves závisí na roli samohlásek a v tomto smyslu mluvíme o tematických samohláskách. Samohláska a označuje slovesa první konjugace (ta, která končí na „ar“, například tanec nebo myslet si), „e“ pro druhé (jak mít nebo se vrátit) a „“ pro třetí (jak jít nebo odejít). Jinými slovy, časování, ke kterému sloveso patří, určuje samohlásku tematický. Tematická samohláska je proto fonologickým rysem, který nám umožňuje každou z nich znát formální slovní.

Tematické samohlásky fungují jako morfém, konkrétně jako flektivní morfém, pokud jde o neodvozená slovesa (například milovat nebo zpívat) a jako flektivní a derivační morfém v odvozených nebo parasyntetických slovesech (například hrabat se nebo se zbláznit).

Ilustrativní příklady

Vezmeme-li jako odkaz slovesný tvar „posednout“, najdeme následující strukturu: lexéma póza plus tematická samohláska text e) a konec, n. Tímto způsobem se jedná o slovesný tvar třetí osoby množného čísla (mají nebo mají) a přítomný údaj o slovesu vlastnit.

Ve složeném slovesném tvaru „by následovalo“ je to množné číslo třetí osoby preterite pluperfect indikativní, tvořené pomocným slovesem mít plus příčestí slovesa následovat. Pokud analyzujeme příčestí „následováno“, najdeme následující strukturu: lexém Segu, plus „i“ jako tematická samohláska a „pryč“ jako konec příčestí, které funguje jako inflexní morfém.

Sloveso a jeho různé morfémy

Slovesa jsou slova, která informují o akcích, událostech nebo stavech, které ovlivňují osobu v určitém čase a způsobem nebo způsobem. Toto jsou gramatické informace, které poskytuje jakýkoli tvar slovesa. Vezmeme-li jako odkaz slovesný tvar „zpívali jsme“, jeho struktura je následující: „převýšení“ jako root, jako tematická samohláska, „bá“ jako morfém času, nálady a aspektu, a konečně „mos“ jako morfém počtu a osoby.

Tematické samohlásky ve formě slovesa slouží jako spojka mezi kmenem slovesa a jeho zakončeními

V přísném slova smyslu tyto samohlásky nemají význam, ale oznamují co téma jde o (o jakou konjugaci jde) a k tomu důvod oni se nazývají tematické samohlásky.

Pamatujte, že u sloves první konjugace je tematická samohláska vždy písmeno „A“, ve slovesech druhé je tematická samohláska „e“ a ve slovech třetí konjugace „Já“. To je pravidlo Obecně, ale logicky z tohoto pravidla existují výjimky (například v přítomném konjunktivu slovesa cantar, cantes se „a“ neobjevuje).

Fotografie: Fotolia - Giordano Aita / Petunyia