Definice Varšavské smlouvy

Jednalo se o reakci Sovětského svazu a jeho evropských spojenců a satelitů na západní NATO, která měla puls od druhé světové války do roku 1989.

Varšavská smlouva je organizace vzájemné obrany, podobná a nepřátelská vůči NATO, která byla vytvořena v roce 1955 různými zeměmi takzvaného „východního bloku“.

Signatáři byli SSSR, Polsko, NDR, Maďarsko, Československo, Bulharsko, Rumunsko a Albánie (v roce 1968 by se to stáhlo, což by spolu s Jugoslávií představovalo národy vláda Komunista není v Evropě vyrovnaný).

Gestaci Varšavské smlouvy je třeba chápat také v napětí uvnitř samotného komunistického bloku, které by vedlo Čínu k rozchodu se SSSR.

Pakt (podepsaný, jak název napovídá, v polském hlavním městě) byl pro případ vzájemné pomoci konflikt, ale také to umožnilo SSSR udržovat přísnější kontrolu nad svými satelity, v některých z nich Komunistické vlády se stále musely pozvednout, protože se vzpíraly pod tlakem umírněných a levicových stran. the buržoazie.

Ačkoli tyto nedosáhly zřízení a demokracie parlamentní, protože to bylo „uspořádání“, kterého dosáhl Stalin se západními spojenci, existovala určitá úroveň sociálního napětí, které vedlo k tomu, že příslušné komunistické vlády neměly absolutní kontrolu nad situací.

Právě to vedlo ke dvěma intervencím v zemích stejné Varšavské smlouvy: Maďarsku a Československu.

V roce 1956 přišlo na řadu Maďarsko; Řada studentských demonstrací vedla k otevřené vzpouře proti vládě maďarské komunistické strany, ke které se připojily maďarské jednotky a státní občanství.

Nová vláda v čele s Imrem Nagyem deklaruje svůj záměr liberalizovat politika Maďarsky (v praxi vést zemi k participativní demokracii) a upustit od Varšavské smlouvy. Na začátku prosince 1956 vstoupily sovětské jednotky do Budapešti a zahájily potlačování povstání.

Nagy bude zatčen a o dva roky později zemře, popraven sověty po tajném fraškovém procesu.

Intervence v Maďarsku proběhla pod záštitou Varšavské smlouvy a vyvolala sovětskou pravoslaví kritiku komunistických stran západní Evropy.

Stejně jako v Maďarsku napadly sovětské jednotky pod záštitou Varšavské smlouvy v srpnu 1968 Československo, aby zastavily hnutí politik, který, známý jako „Jaro z prahy„Hrozilo, že ukončí dominantní status quo komunistické strany k dosažení a socialismus otevřenější a demokratičtější, tzv. „socialismus s lidskou tváří”.

Při této příležitosti se operace zúčastnily společně se sověty také jednotky z NDR, Bulharska, Polska a Maďarska. Rumunsko odmítlo kvůli předchozím neshodám s Moskvou.

Studená válka byla jedinou věcí, která vysvětlovala unii zemí, které podepsaly Varšavskou smlouvu, až do pádu železné opony.

Perestrojka prováděná v SSSR Michaila Gorbačova otevřela hermetickou komunistickou politiku nejen sovětské země, ale celého bloku východních zemí, což vedlo k nástupu nových vlád v Maďarsku, Polsku, Československu, atd.

Rychle zpochybnili své členství v Paktu jako způsob, jak se osvobodit od sovětského jha.

V lednu 1991 oznámily Polsko, Maďarsko a Československo odstoupení od paktu. Byl to začátek konce této organizace, která z praktických důvodů přestala existovat o několik měsíců později.

Paradoxně mnoho zemí, které dříve tvořily Varšavskou smlouvu, stejně jako nové země, které vznikly rozpadem SSSR, skončily součástí NATO.

Tak tomu bylo mimo jiné v Maďarsku, Polsku, České republice, Bulharsku, Slovensku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Albánii.

Foto: Fotolia - Andrey_Lobachev

Témata ve Varšavské smlouvě