Příklad žurnalistiky: Článek

Článek analyzuje a hodnotí novinky; je psán s péčí odborníků. Zabývá se nejrůznějšími tématy: vědeckými, filozofickými, literárními atd. Obvykle je dlouhý přibližně 600 slov. Dobrý publicista vyjadřuje své názory jako přispěvatel do novin na různé problémy dneška - národní a mezinárodní ^ -, nebo v jakékoli jiné záležitosti podle vašeho výběru, kultivovaným, jasným, přesným, přístupným způsobem as přísnou přesností rozsudek. Stejně jako redaktor, i když krátce.
Poznamenávám pod článkem „Jazykové problémy, konfrontace v Mexiku“ od Agustína Yáñeze, který se objevil v Excelsioru 7. prosince 1974.
"Shoda rezolucí přijatých nedávným Národním shromážděním semináře mexické kultury o zachování jazyk jako nejvyšší kulturní statek s těmi ze dvou Encuentros, které se v Mexiku pořádaly v Mexiku, organizované Mexickou akademií minulost; Na druhou stranu jednomyslné přemítavé komentáře, které zazněly při nedávných cestách do zemí Karibiku a Jižní Ameriky, kde byly oba programy vysílány, nás přimějí si je pamatovat a používat pod hlavičkou největšího kulturního bohatství: našeho jazyka, nositele našich nejvíce pokorných mentálních představ, našich nejskrytějších emočních pohybů a otevřených prohlášení o Vůle.

Série setkání začala motivačně s klíčovým tématem každé kultury: jazykem.
Obrovská ekuména jazyka, kterým mluvilo 260 milionů mužů, byla zastoupena v různých hranicích, a expresivní hlasy byly hledány v kontrastu, kvůli geografickým, historickým, politickým a sociologický.
V dialogu se podíleli Dámaso Alonso, ředitel Španělské akademie; Germán Arciniegas z La Colombiana; Atil Dell Oro Maini, z Argentiny; Aurelio Tió z Portorika; Samuel Arguedas z Kostariky. Z náhodných důvodů se hosté, kteří slíbili, že se zúčastní, nezúčastnili Emeterio Barcelón a Ángel Hidalgo z filipínské akademie ani Arturo Uslar Pietri z Venezuelanů.
Spousta otázek běžela s živou, říční spontánností, skákala z jednoho do druhého, naléhavě je obklopovala, rozšiřovala a spěchala:
- Má jazyk, který nás spojil, tendenci nás rozdělit?
- Je španělský jazyk v nebezpečí?
- Nedostatky ve všeobecném slovníku španělského jazyka.
- Je jazyk prací lidí, spisovatelů, akademiků? „Proč si mladí lidé vymýšlejí svůj vlastní jazyk?“
„K čemu jsou akademie?“
- Jak by měla probíhat výuka španělského jazyka?
Nejobecnější z předchozích otázek spouští jednotu a rozmanitost jazyků a moderní rizika španělské řeči. Zde je součet názorů účastníků:
- nebezpečí, která jazyku hrozí, je mnoho; ale má tolik vitality, že jim může vítězně čelit po celá staletí. Bezprostřední nebezpečí, které musíme rozjímat s humorem a potěšením, je růst naší lexiky, kterou život vyžaduje: podstatná jména, vědecká a technická slova, slovesa. (Dámaso Alonso.)
- Španělský jazyk, více než oddělující nás, nás dnes, stejně jako včera, spojuje. (Germán Arciniegas.)
—V jeho základních strukturách je náš jazyk stejný, včetně těch, kteří jej používají po celé šířce španělského poloostrova; španělsko-amerických národů, Filipín a sefardských extrémů. Samozřejmě existují slova, idiomy, výrazné nuance, různé syntaktické tvary nejen od země k zemi, dokonce i regionální, jako ve španělských provinciích nebo od severu k jihu v Mexiku; a dokonce i v sociálních vrstvách stejného města. Dodejme, že dnes se jako zbraň protestu používá nejen španělština, ale všechny živé jazyky světa zkreslit, snaží se hlásat touhu nepublikovaných médií, což znamená centrální změnu výrazu lingvistika. (Agustín Yáñez.)
Nejen dnešní mládež, ale hermetické skupiny všech dob se snaží mluvit exkluzivními jazyky údajně záhadné nebo pedantské / Žádné není riziko, protože kromě toho, že jsou sektorové, jsou pomíjivost.
Jazyk se rodí z lidí, prochází infiltrací, nachází fixaci v sankcích spisovatelů, řečníků, politiků, mužů různých profesí. Problém by neexistoval, kdyby šlo o věc jedné národnosti; ale když se jedná o rozptýlenou řeč ve dvaceti městech, diverzifikovaných ve více regionech, hlavně pod záplavou výrazových potřeb sentimentální, zdánlivě nepřenosné z mysli do mysli, jak musí být archaický jazyk utlumen, aby sloužil našim současným požadavkům, osobní? “